Velbloudí mládě, které přišlo o matku, je už soběstačné. Zoo Hodonín ale musela změnit chovné plány

Foto: Zoologická zahrada Hodonín.

Od roku 2013 chová zoo Hodonín velbloudy dvouhrbé. Oba drabaři přišli tehdy jako jednoletí, samec Dali ze Safari parku Beekse Bergen v Nizozemsku a samice Selenga ze Zoo Liberec, a stali se největšími zvířaty v zoo. Tento pár odchoval celkem čtyři mláďata. Poslední z nich narozené v březnu 2025 je však od konce roku bez matky. Uhynula na srdeční selhání.

Velbloudice měla přitom několik uplynulých let řadu vážných zdravotních problémů. Dosud se je dařilo veterinářům, zoologům, chovatelům i jí samotné zvládat.

Na jaře roku 2020 prodělala mrtvici. „Chovatelé pozorovali, že se najednou začala chovat apaticky, podivně točit na jednu stranu, nemohla trefit do stáje a při dalším pokusu upadla. Veterinární lékařka měla podezření kromě mrtvice i na nádor na mozku. Ani odborníci neměli však u velblouda dvouhrbého podobnou zkušenost. Zvíře se po několika kritických dnech nakonec začalo orientovat a přijímat léky a potravu. Bohužel samice při této zátěži nebyla schopna zvládnout březost ani v počáteční fázi, a krátce poté potratila. Postupně se pak dostávala do dobré tělesné kondice. Otázkou bylo, jak zvládne fyzickou zátěž při další březosti a porodu. Vše nakonec proběhlo bez komplikací a odměnou nám bylo krásné zdravé mládě,“ popsala zooložka Zdenka Vavrysová.

Roku 2023 po běžné úpravě chrupu v narkóze nemohla velbloudice vstát, nespolupracovala a převalovala se na zádech, což je u velblouda po narkóze velmi nezvyklé. Později začala masivně krvácet z konečníku. Existovalo podezření na prasklý vřed, nádor nebo polyp. Po infuzích se nakonec postavila a začala se zajímat o okolí. Podařilo se ji tak zachránit i přes obrovskou ztrátu krve.

V dalším roce nastaly jiné potíže. „Protože se u Selengy pravidelně objevovaly příznaky žaludečních vředů, odborníci doporučili podání v praxi ověřeného medikamentu, jenž měl tyto potíže vyřešit. Namísto toho ji však překvapení chovatelé ráno po zahájení léčby našli sedět na zadku jako psa. V této nezvyklé poloze si ulevovala od bolesti, ukázalo se totiž, že u ní nastal kolaps trávicí soustavy. Přestala přijímat potravu, zastavila se jí peristaltika střev a začala se nadýmat do takové míry, že i chůze pro ni byla obtížná. Navíc byla vysokobřezí,“ doplnila zooložka.

I tyto komplikace nakonec velbloudice zvládla a v březnu 2025 se jí narodilo čtvrté mládě. Sameček pojmenovaný Sebastian se brzy po porodu postavil na nohy a začal pít. Oba byli už trvale odděleni od samce, aby se zabránilo dalšímu zabřeznutí Selengy. Podle plánu měla v budoucnu do zoo dorazit další velbloudice, která by jí dělala společnost namísto samce.

Bohužel koncem roku velbloudice náhle uhynula na srdeční selhání. Mládě už je naštěstí dostatečně velké, aby se samo a bez pomoci uživilo. Obvykle mláďata začínají po třech měsících sama žrát a zhruba po roce se osamostatňují. Tato událost ale způsobila změnu plánů s chovem. Počítá se proto s příchodem jedné až dvou mladých samic k poslednímu potomkovi, naopak čtrnáctiletý Dali jako zkušený chovný samec by měl odejít do jiné zoo, kde mají s reprodukcí těchto obdivuhodných zvířat problémy.