Pervitin v regionech: Hustopečsko je jeden z největších producentů pervitinu v kraji

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz.

Série „Pervitin v regionech“ je původní analytický projekt Regionálních portálů. Na základě dat Policie ČR z let 2017–2025 přinášíme pohled na drogovou scénu v jednotlivých mikroregionech Jihomoravského kraje.

Autorem série je redaktor Regionálních portálů a student sociologie David Štencl, který propojuje data se sociologickým výkladem širších souvislostí. Pervitinová výroba v Česku totiž není doménou kartelů či velkých gangů, ale především jednotlivců a uzavřených komunit – od velkých měst po nejmenší obce. Nejde však o nahodilý jev, ale o problém, který vzniká v konkrétních strukturálních podmínkách. Série proto nejen ukazuje situaci v jednotlivých regionech, ale také upozorňuje na hlavní trendy, které výrobu pervitinu v ČR provázejí. 

Hustopečsko v porovnání s regiony Jižní Moravy

Podle Policejní mapy varen a pěstíren bylo na Hustopečsku od roku 2017 odhaleno osm varen pervitinu. To řadí region na čtvrté místo v Jihomoravském kraji. Nejvíce případů eviduje Hodonínsko (17), následuje Blanensko (15) a Kyjovsko (13). Hustopečsko předběhlo například Břeclavsko (7), Veselsko a Znojemsko (6) či Šlapanicko (5).

Kde se pervitin vaří: obce Hustopečska a srovnání v kraji

Výroba pervitinu zasáhla na Hustopečsku hned několik míst. Nejvíce nálezů hlásí přímo město Hustopeče – během sledovaného období tu policisté odhalili 3 varny (z toho 2 malé do 50 g a 1 střední do 499 g). Vařilo se však i na vesnicích. V Kloboukách u Brna byly odhaleny 2 varny (1 malá a 1 střední). Další případy byly v Bořeticích (1), Krumvíře (1) a Terezíně (1) – v každé z nich policie objevila po jedné menší varně. Že nejde jen o problém měst, dokládá právě nález varny i v malé vesnici, jako je Terezín (s necelými 500 obyvateli). Přemíra malých varen, jak uvádí zpráva o nelegálních drogách v České republice od Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMSPDZ) odpovídá celorepublikovému trendu. Velkovýroba se přesouvá do zahraničí a produkce malých varen pokrývá spíše poptávku místních uživatelů. Malé varny často provozují jednotlivci nebo komunity několika málo lidí a produkují od několika gramů po stovky gramů na jeden výrobní cyklus. Takový výrobní cyklus typicky trvá od 4 do 12 hodin. Vaří se za pomocí prášků obsahující efedrin nebo pseudoefedrin, typicky dovážených z Polska nebo Slovenska. V roce 2023 bylo v ČR odhaleno 189 varen pervitinu. V drtivé míře šlo právě o malé domácí laboratoře s kapacitou pod 50 g na jeden výrobní cyklus.

Policejní spisy z Hustopečska

Případ 1: Hustopeče (březen 2023)

Výbuch varny v bytovém domě

Podle tn.nova.cz v polovině března 2023 došlo v městském bytě na Žižkově ulici v Hustopečích k explozi a následnému požáru, jehož příčinou byla explodující varna drog.

Popis události: Při výbuchu se zranil 30letý muž, který byl na místě nalezen a je hlavním podezřelým z provozování varny. Policisté na místě zajistili chemikálie a další potřeby sloužící k výrobě metamfetaminu. Muž se pokusil vzniklý požár uhasit, poté jej však příbuzný odvezl mimo místo činu do Modřic, kde teprve přivolali záchranáře. Podezřelý utrpěl popáleniny a po ošetření byl transportován na specializované centrum popálenin v Brně. V případě uznání viny podezřelému hrozí 2-10let vězení. V době incidentu byl byt oficiálně pronajat mladé samoživitelce s dětmi.

Případ 2: Hustopeče (leden 2023) 

Producent drog zadržen unikající silniční kontrole

Podle Policie ČR byl v lednu 2023 u Hustopeče dopaden 36letý recidivista, který se pokusil ujet policejní hlídce při silniční kontrole. Policisté muže pronásledovali polní cestou a zadrželi poté, co jeho vůz uvízl v blátě. Z celého incidentu také existuje video s policejním komentářem. Při zadržení u něj policie zajistila přibližně 100 gramů pervitinu a také přes půl kilogramu marihuany, které převážel v automobilu.

Následná domovní prohlídka odhalila kompletní varnu – chemikálie a laboratorní pomůcky k výrobě pervitinu.

Vývoj odhalených varen v čase ( leden 2017– srpen 2025)

V období před pandemií COVID-19 (2017–2019) byly na Hustopečsku odhaleny tři varny stejně tak i na Tišnovsku. V letech 2020–2022 nejsou v oficiálních statistikách zaznamenány žádné (chybí kompletní data za pandemické období). Po covidu (2022 - 2025) se počet nalezených varen zvýšil na pět. Z toho dvě v roce 2023 a čtyři v roce 2024. Ačkoliv na Hustopečsku trend naleznutých varen spíše stoupá, tak v roce 2025 se nenašla jediná varna.

Důležitý je také pohled na velikost odhalených varen. Ve všech případech šlo o tzv. domácí laboratoře menšího rozsahu – buď s kapacitou do 50 g, nebo nanejvýš 50–499 g pervitinu na jednu výrobní dávku. Žádná velkokapacitní „supervarna” (nad 500 g) na Hustopečsku zjištěna nebyla. Tento profil odpovídá podle Zprávy o nelegálních drogách v ČR celorepublikovému trendu, kdy drtivě převažují malé varny. Například v roce 2023 bylo v ČR odhaleno 189 varen pervitinu a většinou šlo právě o malé domácí laboratoře s kapacitou pod 50 g. Velkoobjemová výroba se naopak přesouvá do zahraničí (zejména Polska a Německa), takže v českých regionech, Hustopečsko nevyjímaje, naráží policie hlavně na menší výrobny.

Produkce pervitinu není "individuální selhání": sociální souvislosti problému

Ačkoli odhalování varen často ústí ve slova o „individuálních delikventech“, odborníci upozorňují, že výroba drog není jen osobní deviací izolovaných jedinců, ale i symptomem širších společenských problémů. Podle zprávy o nelegálních drogách v ČR Lidé zapojení do drogové kriminality totiž často sami čelí socioekonomickým potížím – typicky nezaměstnanosti, zadluženosti, nestabilnímu bydlení či sociálnímu vyloučení. Například terénní pracovníci uvádějí, že mnoho klientů adiktologických služeb je bez stálé práce a bydlení nebo se potýkají s dluhy . Ačkoliv Hustopečsko podle agentury PAQ research má nejmenší míru sociálního vyloučení v Jihomoravském kraji, tak například sousední Hodonínsko má nejvyšší míru sociálního vyloučení v JM kraji, čemuž odpovídá i druhý nejvyšší počet nalezených varen v kraji. Podobná míra vyloučení je i na Břeclavsku nebo Kyjovsku. Zatímco v oblastech, jako je Hodonínsko, fenomén drogových varen přetrvává a jeho změna se v dohledné době nedá očekávat. Zdá se, že regiony s nižší mírou sociálního vyloučení se mohou snáze vymanit z koloběhu drogové produkce což ukazuje například Boskovicko nebo Rosicko.

Výroba pervitinu se pak pro některé stává způsobem obživy nebo únikovou strategií v prostředí, kde jiné možnosti selhávají

Drogová scéna na Hustopečsku tak odráží i hlubší strukturálních nerovností, které se mohou přenést i z okolních regionů, není tudíž možné svést vinu na konkrétní jedince ale spíše na prostředí, ve kterém takové jednání může být otázkou nutnosti. Stejně tak nic nenasvědčuje tomu, že se drogová produkce odehrává uvnitř velkých drogových kartelů ale spíše jde o menší sociálně vyloučené  komunity a jednotlivce, kteří se ocitli v situaci, z které mnohdy není jednoduché se dostat, kdy závislost, zadluženost a kompletní vyloučení z běžného fungování uzavírá dveře před možností se znovu zařadit do společnosti. Uvědomění si těchto souvislostí je důležité pro účinnější řešení - boj s drogovými dopady by neměl zahrnovat jen policejní zásahy. Protože příčina se mnohdy nachází jinde než u samostatné produkce. Nutná je snaha o zlepšení životních podmínek v ohrožených regionech, stejně tak zásadní je poskytnutí cílené pomoci lidem vyloučených ze společnosti, pro které už neexistuje jednoduchá cesta zpátky. Tím se dle dostupných dat sníží množství producentů, ale stejně tak i množství uživatelů.

Další články ze série „Pervitin v regionech“

• Břeclavsko bývalo jedno z epicenter produkce pervitinu
• Hodonínsko vede v počtu odhalených varen pervitinu
• Kyjovsko je jako pole rozesetých varen
• Slavkovsko mělo o polovinu méně varen než Kyjovsko

O autorovi
David Štencl (2000) je student sociologie. Zabývá se mimo jiné otázkami drogové politiky a narativů spojených s užíváním a regulací návykových látek v českém prostředí. Téma rozvinul i ve své bakalářské práci „Dramaturgie drogové politiky: Česko pro(ti) HHC“, která zkoumala společenskou diskuzi spojenou s tvorbou legislativy o nových psychoaktivních látkách. V sérii článků „Pervitin v regionech“ propojuje data Policie ČR se sociologickým pohledem na strukturální faktory drogové kriminality.

Máte vlastní výzkum, analýzu nebo téma, o které byste se chtěli podělit s čtenáři Regionálních portálů? Napište nám na adresu redakce@tym.regionalniportaly.cz – rádi váš text zveřejníme.

Zdrojem fotografií je Policie ČR.