ROZHOVOR: Myslivec Petr Novotný prozradil, co to obnáší být myslivcem nebo, co dělat při srážce se srnkou

Ilustrační foto
Autor: Hustopečské listy

Pane Novotný, říkáte, že se myslivosti věnujete 53 let. Jaké byly vaše začátky?

Koníčku se věnuji od dětství, vedl mě k tomu můj tatínek. Myslivecké zkoušky jsem skládal v necelých 18 letech.

Co musí člověk splňovat, aby se stal myslivcem?

Jako první je na řadě kurz – v tom se zájemce učí o kynologii, zoologii, péči o zvěř, učí se střílet, poznávat zbraně. Je to poměrně náročný kurz, musíte znát doby lovů, která zvířata jsou či nejsou hájená. Po absolvování kurzu se pak člověk přihlásí do mysliveckého sdružení jako adept – zde se musí angažovat pracovně, účastnit se honů a pak následují zkoušky. Po úspěšném složení zkoušek dostane lovecký lístek. To ale není vše, čeká ho ještě vyřízení zbrojního průkazu a teprve pak si může pořídit zbraň. A pak už nic nebrání v podání žádosti o členství u některého mysliveckého spolku. Podmínky pro vstup do místního spolku jsou poměrně náročné – zaplacení členského poplatku a pořízení lovecky upotřebitelného psa a při vstupu 10 000 korun na fungování spolku.

Jak to je nyní? Hlásí se vám noví členové?

Dost málo, vloni jsme přijímali jednoho nového kolegu. Naše podmínky jsou tvrdší, ne každý má například možnost mít doma pejska, když například bydlí na bytovce…

Co všechno obnáší „být myslivcem“?

Nejdříve je to práce a až pak zábava. Někteří si myslí, že se jen bavíme, ale není to tak.

Musíme si zajistit krmení, připravit krmelce, uklízet myslivnu, starat se o zvířata a ta zábava – hony a střílení – je až na konec všeho. To je až za odměnu.

Jak to stěmi lovy je?

Od 16. května můžeme střílet srnce, to začíná lovná sezona, a končíme koncem roku, kdy se přestává střílet spárkatá zvěř (srnci, daňci) a drobná zvěř (bažanti, zajíci). Pak ještě střílíme škodnou, té je tady poměrně dost. Na honech můžeme střílet to, co nám povolí vedoucí honu (zpravidla myslivecký hospodář). Na společných honech můžeme střílet ze spárkaté zvěře jen divočáky.

Neříkejte mi, že můžu v Hustopečích narazit na divočáka. To je moje noční můra.

Za posledních 14 dnů jsme jich potkali minimálně 5 kousků. Ale nemusíte se bát, divočák je poměrně plaché zvíře a uteče. V době kladení mláďat není na škodu být opatrnější a nevšímat si například selátek, nebo zraněného prasete.

A můžeme potkat v Hustopečích třeba i jelena? To je takové krásné, pohádkové stvoření…

Stane se, že tudy projde. Zpravidla od Kurdějova nebo Diváků.

Jak funguje myslivecký spolek v Hustopečích? A jakou tam máte funkci?

Momentálně jsem „jen“ řadový člen, ale dřív jsem býval pokladní. Náš spolek čítá 24 členů a náplň naší činnosti je poměrně bohatá, ale o tom jsme se bavili už dřív. Máme pravidelné schůze, kde řešíme hospodaření spolku, co se kdy ulovilo…

Co se pak s ulovenou zvěří stane?

Co se týče bažantů nebo zajíců, tak ty si rozebereme mezi sebou. Srnčí se buď prodává nebo si je můžeme odkoupit my.

Když jsme u toho srnčího. Připomeňte nám, co dělat, když autem srazíme srnu?

Pokud znáte nějakého myslivce, tak to nahlásíte jemu, nebo zavoláte policii a ta informaci místním myslivcům předá. Srnu si nesmíte odvézt, to by byl trestný čin.

Setkal jste se už s pytláky?

Osobně ne. Jsou tady, ale těžce se chytají nebo se jim pytlačení těžce dokazuje. Už jsme našli v lese nastražená oka, a to je odsouzeníhodné, protože chycená zvířata pak umírají nesmírně krutým způsobem.

Jak by se měli lidé v lese chovat?

Nás myslivce trápí volně pobíhající psi, kteří ruší lesní zvěř. Pes může zakousnout mladé zajíce, bažanta… je to takový nešvar, který bohužel stále přetrvává.

Jak se ale chovat správně? Hlavně tiše – když jsme na houbách, tak na sebe zbytečně nepokřikovat, když jsme sami na procházce, tak se držet spíše na polních cestách. Co se týče krmení zvěře, tak apeluji na to, aby nenosili zvířatům suché pečivo, to napáchá spoustu škody… naopak zvířata uvítají kukuřici, jablka, mrkev, seno nebo obilí.

Máte rád zvěřinu?

Mám. Moje paní je fantastická kuchařka a umí ji skvěle připravit. Mezi moje oblíbené patří svíčková z divočiny nebo zajíc na divoko.

Pane Novotný, a nejdůležitější otázka na konec: Se šípkovou nebo se zelím?

Aj aj! Musí se to umět připravit a já mám doma super kuchařku (smích).

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele z Hustopečských listů. Titulek je redakční.